Tento blog si píše holka, která se ve svém životě plácá již 16 let . Tento blog byl založen někdy na začátku roku 2010, ale jelikož se slečna Therine prý změnila, začala s blogem nanovo a vy ho tu můžete číst od října 2010. Therine, není Tereza ale Kateřina a na svojí přezdívku přišla jenoho nudného podvečera. Kamarádi jí říkají Kačč, Kačí nebo Kačén. Tato pro někoho podivínka miluje puntíky, čerstvý kytky, humor, cestování, vše italské, ačkoliv v Itálii nikdy nebyla. V budoucnu jí chce navštívit v letadle, kde bude dělat letušku. Chce si adoptovat dítě, peníze posílat na charitu a mít nejméně 5 psů. Therine nikdy moc neví, co chce. Její život naplňuje Kurt Cobain s božskou Nirvanou a poslouchá i jinou hudbu typu Jaksi Taksi, Tomáš Klus, Apocalyptica, Sum 41, Simple plan, Mandrage. Nemá ráda faleš, disco a k pití jí nedávejte nikdy zelenou ! Čůs ^^
Život není jen procházka růžovým sadem. I ti ,jiní' lidé dokážou trpět.
Ale tím neříkám, že trpím. Jen prostě nemám tu náladu, kdy přímo lítám, všechno mi je jedno a dokážu se smát hodinu v kuse. Nejsem zase tak veselá. Podzim na mě působí prostě depresně. Jako kdyby říkal: ,Je hřích se netrápit'..Venku strašná zima, na těle husí kůže. Venku strašné počasí, pocit vevnitř snad ani nejde popsat.
Nechci působit jako člověk, který se topí v depresích jen a jen kvůli někomu. Kvůli němu. Kvůli tomu klukovi, se kterým bych si i mohla rozumnět, kdyby mu nebylo 19 a mě pouhých 15 let. A kdyby to nebyl brácha mé kámošky. Sakra. Vždycky si vyhlídnu někoho, s kým nemůžu být. Buď je zadaný, nebo se z něj ukáže debil či holkař. A nebo v tomhle případě je starší o hodně let. Třeba i jako náš soused. Řekla jsem si, že lásku řešit nebudu a už vůbec se kvůli ní nebudu trápit. Jenže říct to umí každej, udělat málo z nás.
A třeba někdy tu pravou, osudovou lásku objevím. A když už, tak si o ní dočtu v románech nebo mi moje kámošky řeknou jejich story. Jen tiše závidím.
ČAS VŠECHNO VYŘEŠÍ
Nevím jestli je tomu tak. Člověk hledá příčiny snad ve všem. A svádí to na to, že čas trápení a vůbec všechno vyřeší. Ale jak? Má na to radu, či nějaké kouzlo?
A proč se vůbec trápím, když on je totálně v pohodě? A proč vůbec trpím, když on ani neví, že žiju. Jo, to možná ví. Jen mě bere jako puberťačku, co nemá svůj názor na věc a musí se ve všem vyjímat. Tss. Mluví mi z těla fákt! To, že jsem taková byla, vůbec nic neznamená! Byla jsem v tom pitomým období, kdy jsem prostě musela být tou nejlepší! A nejsou takový všichni když jim je 14?
Všichni né, to taky pravda. Každý je jiný a chová se na svůj věk jinak. Někdo se v 15. chová dospěle a někdo jako malé dítě. Věk je jenom číslo, stejně se na něj tak dává! Ale proč?
Nemůžu přemýšlet. Snad už vůbec. Napadá mě jen: Protože..Protože něco..A to vyřeší, třeba právě ten čas.
Chcete-li - Requiem za sen. Při tomhle filmu se mi vykulily oči hrůzou! Něco tak, jak bych to napsala, ohromujícího jsem ještě asi neviděla. Tedy co se týká filmů. Requiem mě totálně vtáhlo do filmu a po celý zbytek dne, od shlédnutí, jsem měla docela deprimující náladu. Byla jsem z toho filmu vydeptaná. Věřím, že film není až tak moc známý, tak pro ty, kteří ho neznají mám popis.
Requiem za sen nám vypráví čtyři příběhy osob na zcestí, jejichž osudy jsou více, či méně propletené. Příběhy starší vdovy v důchodu Sary Goldfarbové, jejího na heroinu závislého syna Harryho, jeho přítelkyně Marion a jejich společného kamaráda, černého dealera Tyrona. Pozorováním těchto postav se dozvídáme, že každá má svůj druh závislosti. Sára po tom, co je pozvána jako výherkyně své oblíbené televizní show (americká vymejvárna brána režisérem skoro až parodicky) se stává posedlá dietami, Tyron s Harrym se už nějaký ten pátek vozí v heroinovém poli a Marion… Marion je zamilovaná, tudíž se nechá snadno svézt. Není třeba dodávat, že cesty osudu všech postav se nezadržitelně blíží už od začátku k tragickému a neskutečně smutnému konci.
Temná drtivost Requia tkví v silném scénáři, který si už od začátku pohrává s různými body lidské psychiky. Po první třetině filmu má divák téměř tendenci říkat si, že být vysmažený dealer drog je vlastně docela fajná věc a proč vlastně ho od toho všichni vždycky odrazovali, když tadyti se mají tak dobře.Ovšem po této třetině nastává zlom a postavy začínají postupně přicházet o všechno, co jim bylo drahé, v zoufalství se potápí stále níže a níže do stoky. Skvěle to podporují herecké výkony, které jsou prostě ÚŽASNÉ.
Horor který jsem viděla když mi bylo asi 8 let..Řeknu vám, hrozně jsem se bála. Když tam byli takové ty akčnější scény zakrývala jsem si oči. Pravda, bylo mi ještě málo let, ale věřte mi či nevěřte. Od té doby na horory nekoukám. Zvlášť když jsou takhle ,,psycho''.
Tenhle ,,film'' asi není třeba popisovat. Ale pro někoho, kdo by nemusel tento horor vidět, jsem našla na internetu popis filmu:
Adam (Leigh Whannell) a Dr. Lawrence Gordon (Cary Elwes) se jednoho dne probudí a zjistí, že jsou přivázaní řetězem k trubce v jakési zatuchlé a špinavé podzemní umývárně. Netuší, jak se sem dostali. Ale mrtvola uprostřed místnosti a magnetofon s páskou by jim mohly napovědět. Z nahrávky se dozvídají děsivé instrukce: do osmi hodin musí Dr. Gordon Adama zabít. Jinak zemřou nejen oni oba, ale i Gordonova manželka a dcera. Gordon si uvědomí, že se dostali do rukou šíleného psychopatického maniaka, jehož případ měl na starosti detektiv Tapp (Danny Glover). Jeho zálibou je pohrávat si se svými obětmi a nutit je bojovat o život hraním mimořádně morbidních a nechutných her.
Adam a Gordon mají jen několik hodin na to, aby rozluštili skládačku svých osudů. Zabiják jim dal k dispozici jen pár návodů a dvě ruční pily. Pily příliš slabé na to, aby mohly rozřezat železo, jímž jsou připoutáni. Ale dost silné na to, aby mohly prořezat lidské maso a kosti… "On nám je nedal proto, abychom přeřezali ten řetěz! Ale abychom si odřezali nohy!!!"
Shakespeare, Lanczová, Zadinová. Moji favoriti. Dnes jsem si půjčila další knížky v knihovně. Na měsíc, takže mám co číst. Deset knih asi po dvěstě stránkách plus časopisy. Takže žádná nuda, tu už znát nebudu.
Dnešní tělocvik stál opět za starou bačkoru. Když chci jednou hrát basket, hrajeme volejbal. Hru, kterou totálně nenávidím- Pinkaná.