Skoč z mostu, skočím s tebou!

28. prosince 2010 v 18:40 | Therine♥ |  New
f_jjdklj797
Brečim, bulim, řvu, nadávám, tesknu.
Kdybych stála na mostě, snad i skočim. Je mi hrozně. Nejhůř co to jde. A to, že mám svoje stádia deprese. 
Nevim, co mi vlezlo do nálady. Vyspala jsem se přitom dobře. Jen brácha zrušil počítač a já jsem zjsitila že polovinu členů rodiny z tátova strany neznám. 10 minut jsem vzpomínala na tátovu ségru, na mou tetu, její jméno, na moje bratránky, jak se jmenujou, kde žijou, kolik jim je let, na mojí sestřenku, kolik jí je, už vim, jak se jmenuje, brácha mi to řekl. Mě se ani nechce sem psát co mi je. Nemám nějak náladu všechno vypisovat. Všechno, o mé náladě. Jsem ubrečená asi jako ten(ta) na obrázku. Ani nevim jestli to je kluk nebo holka! Kruci, otevři oči, ty uplakaná..náná..

Do zpěvu mi není. Chci odjet. Odletět. Být volná, bez starostí, bez těch přesolených tváří od slz. Chtěla bych zapomenout. Na všechno. Na všechny hádky, na vzpomínky. Stejně mě to všechno ničí. Vzpomínky na dětství a na to, že bylo všechno v pohodě. Zjišťování, proč už to v pohodě není.
Dneska se omlouvám, není se mnou řeč. Je mi furt zima, klepu se kosou a nějak nemám co psát. Snad jen, že to bude v pohodě. Snad. Jen.
 


Komentáře

1 **S > im | Web | 28. prosince 2010 v 19:58 | Reagovat

Je ti smutno z toho, že jsi prívě zjistila, jak "kašleš" na svojí rodinu. Že polovinu neznáš. Ale věř mi, že to nikdo. Nikdo nezná dokonale všechny. Lidé se mezi sebou hádají..i v rodině a proč? Paradoxně - protože jsou si nejblíž.. Svět je plný nedostatků a nám nezbývá nic, než to respektovat.. :(

2 CLAIR | Web | 28. prosince 2010 v 20:47 | Reagovat

mám nějaký podobný stav.

3 CLAIR | Web | 28. prosince 2010 v 21:22 | Reagovat

děkuju ale stále to není ono. Chybí mi photoshop :d

4 Anika | Web | 29. prosince 2010 v 11:55 | Reagovat

ouu...:( ..doufám, že to nějak zvládneš...v žádným případě neskákej, to ať tě ani nenapadne...ale vím, jaký to je...taky mám někdy pocit, že kdybych tady na světě nebyla, tak by bylo líp...
i když se to zdá teď možná trochu naivní, nepřestávej věřit, že jednoho dne se probudíš a bude ti fajn...:)

5 Roniee ♥ | Web | 29. prosince 2010 v 13:10 | Reagovat

tyhle depresivnáí stavy dobřer znám.. ale dej pozor, neodejdou sami a když už jsem je začala vážně nezvládat, ubližovala jsem si. NEchci abys to dělala taky!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.