Jsi blbej a nemáš žádnou tvář...

4. května 2011 v 18:50 | Therine♥ |  New
Nadpis z mé oblíbené písničky.

...Sorry, ale v patnácti fakt nemůžu vědět, co chci. Možná se najdou jedinci, kteří ví na 100%, co chtějí, kam chtějí, koho chtějí. Já to nevim, doplatim na to a vlastně už kvůli tomu platim.

Strašně se toho změnilo, život se mi vydal tím lepším směrem, jsem přijatá na 100% na školu, jsem zadaná. Přitom si stěžuju. Neumím se radovat z maličkostí, z toho, že mám kluka. Je to složitý, chce se mi v tom babrat, konečně přijít na to, co se mnou je, přitom to nedokážu. Nedokážu vysvětlit neznámým lidem, co mi je. Sama to nevím. Mám být šťastná doprčic.

Hrozně kašlu na blog. Psala jsem to i minule, ale drásá mě to víc a víc. Zanedbávám mojí nejlepší kámošku, a i když jsme si vyříkaly vše, co bylo, co se stalo, proč to neni jako dřív, bojím se, že už to jako dřív nebude. Vidím jí 3x do týdne, dřív jsem jí viděla den co den. Nesměju se jejím fórkům, občas mě fakt štve. Mám jí ráda, ale strašně mě mrzí, že je to takový jako teď. Drásá mě to.

Mám zaracha kvůli čarodkám, ven sice můžu, ale nemůžu večer. Na čarodky jsem byla pozdě doma, zapomněla jsem si mobil u kámošky a ještě jsem lhala. Rodiče na to přišli a nemůžu na žádnou akci. Jo, fajn. Udělala jsem chybu. Ale za ten hezký večer to stálo. Ty čáry byly dokonalý. Teď je to nějaký divný. Kromě toho dokonalýho čaje, co mi hřeje žaludek. Nevěřili byste, u Nás v Jablonci včera sněžilo.

Musim skočit se psem na procházku. Nechce se mi vytahovat zase zimní bundu, nabíjet mp3ku. Ale jít musim, stačí, že doma teď nemám úplně veselo. Zvlášť s mými plány nějak maminka nesouhlasí...To je na dlouhý povídání.

Ono je všechno hrozně nějaký..divný. Měla bych lítat, nelítám. Toho mýho kluka mám ráda. Sama musim přijít na to, jestli jako dobrýho kámoše nebo něco jako víc. Ale jo, dyť spolu zatim nejsme moc dlouho. Mějte se.
 


Komentáře

1 ♥ Nellie Happyness ♥ | Web | 4. května 2011 v 21:13 | Reagovat

Když jsem začala chodit se svým přítelem, od prvního okamžiku jsem věděla, že ho naprosto zbožnuji a po pár dnech jsem ho začala milovat..

2 Gauri | Web | 8. května 2011 v 22:46 | Reagovat

Ahoj Therine,
dlouho jsem tady nebyla, za tu dobu se celkem dost věcí změnilo, že? :-)Jdu napsat zase jeden z těch dlouhých komentářů! :-)

Mě je šestnáct a pořád nevím, co chci. CCo čekám od života, co chci dělat, jak chci skončit...Nevím nic. A pochybuju, že to budu vědět někdy na 100%..

Tvojí náladu chápu. Sama jí mívám. Mám deprese ale nevím pořádně z čeho,přesvědčujise , že mám všechno, že jsem šťasná ale stejně mi pořád něco chybí, moje pocity nejsou šťastné. Máš to tak taky??

Nejsi jediná, kdo kašle na blog, aspoň, že na něj nekašleš úplně, já Tvoje články totiž čtu moc ráda! :-)
Řeknu Ti proč to není mezi Tebou a Tvou nejlepší kámoškou jako dřív, pokud jsem správně pochopila stalo se mezi Vámi něco vážnějšího..Zranila Tě, možná i Ty jí, nevím. Každopádně, i když si to vyříkáte a stokrát si odpustíte, rány stejně zůstanou, těžce se to hojí. Znám to ze svý vlastní zkušenosti. Na základce jsem měla skvělou kamarádku, pak jsme se strašně vážně pohádaly, od té doby je všechno jinak...Ale třeba budete výjimka. Držím palce!

Tvýho kluka Ti moc přeju a zároveň závidim. Co já bych za to dala..Konečně být šťastné zamilovaná. Ale pokud nelítáš, tak by sis to ujasnit měla abys mu jednoho dne neublížila víc, než máš v úmyslu, abys to kdyžtak utnula ještě včas...Držím palce! :-)

Jo a s tou školou, nevím, kam ses dostala ale chci Ti říct, že tím, že Tě přijaly nemáš zdaleka vyhráno. Mnohem těžší je totiž udržet se na té škole, nepropadnout, já teď dost bojuju, možná budu opakovat ročník...

Neříkala jsem, že to bude zase velkej komentář? Ale za to já nemůžu, skoro nikde takhle nepíšu, jen u Tebe, nechce se mi z tvého blogu a vždycky Ti toho chci tolik říct..:D Doufám, že to nevadí..:)

3 moni.ss | E-mail | Web | 9. května 2011 v 12:29 | Reagovat

Myslím, že kolikrát člověk neví ani v dospělosti co chce, a pokud ano, každou minutou, hodinou i dnem se to mění. Jsou chvíle, kdy se nám vůbec nedaří, a pak najednou jen tak zničeho nic aniž by jsme to čekali se máme tak nepopsatelně úžasně, vše klouže jako na ledě a nic nemůže zkazit náladu. Pořád, pořád a pořád dokola. A jak jsi se ptala na ty fesťáky, na které chci jet, tak jsou to PCF, RfP a ještě chci jet na Bring Me The Horizon.

4 Lucienne | Web | 10. května 2011 v 0:35 | Reagovat

Já zase naopak ve svých 15 letech měla jasnou představu o své budoucnosti a věděla jsem, co chci...Jenže to asi byla špatná volba a já teď, ve svých 20 letech, opravdu nevím, co chci...Ani od života, ani dál...
V životě jsou chvíli, kdy je to složitý...Ale musíme věřit, že se to jednou zase všechno v lepší obrátí a budeme se mít fajn...:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.