Pád na dno.

29. května 2011 v 15:58 | Therine♥ |  New
Ahoj špunti.

Nebudu jako pokaždý začínat tím, jak se mám. Sama to nevím. Mám se tak přelomově, jednou dobře, jednou jsem na dně. Na dně, hrozné to. Bohužel nic neuděláš. Přišla jsem o nejlepší kamarádku jedním slovem a má veškerá naděje vyhasla. A navíc ty pitomý jizvy na rukou se taky budou léčit složitě, proč, jen proč mi to tak pomáhá ?!


Naši byli o víkendu pryč. V pátek odjeli, před chvilkou přijeli nazpátek. Nedělala jsem žádný kalby, jen jsem si užívala prázdný byt, bratr byl totiž taky pryč. Nikoho jsem si domů nezvala, nikde jsem nespala a ani jsem se v pátek neopila. Nevypila jsem ani jedno pivo, wow ! Co mě ale štve, je ta pitomá závislost. Závislost na žiletce a na cigaretách. V pátek, na tý oslavě, jsem sice neměla ani jedno jediný. Včera však jsem se nějak rozkouřila a je mi to vnitřně nějak blbý.


Připadám si hloupě, strašně hloupě. Píšu tady, jak se řežu, přitom bych byla nejradši, kdyby to věděli jen ty dvě osoby, kterým jsem to řekla. Kámoška a kámoš. Kámoši, kteří v tom jeli taky a pomohli mi. Sice jsem jim nedokázala slíbit to, že už to nikdy neudělám, ale alespoň mi bylo líp. Dva lidi věděli, že ta zavázaná ruka neni od pádu, jak jsem říkala ostatním. Jedu v hnusnym svinstvu, strašně mi to vadí. Ale kde je pomoc? Na jaký straně? Nemám nejlepší kámošku, ztratila jsem tu jedinou naději, jedinou.




Kdyby se o mým stavu dozvěděl můj drahý, jsem si na 98 % jistá, že to zabalí a nechá mě. Ty 2% je takovej ten optimismus a to, že by mi mohl dát ještě malinkatou šanci. Kvůli němu bych to už asi nedělala. Ale víte co. Stačí jedno malý klesnutí z té mé nálady a jdu do koupelny. Je to hrozný, hrozný. Přitom je tak krásný to, že mi to pomáhá. Musim přestat, začíná léto a já nechci pořád jak pitomec nosit dlouhé rukávy nebo obvaz a vymlouvat se, že jsem uklouzla v kuchyni. Lhala jsem, strašně mě to ze vnitř žralo, že jsem lhala. Lhala jsem kámošům i mý v tuhle chvíli nejmilovanější osobě. Ale my dva jsme si docela rovni. On má totiž potíž s tím, držet sliby.


Dneska jsem spala krásných 15 hodin. Dělejte ze mě koho chcete, je mi to fuk. Krásně jsem se prospala a kdybych nemusela jít uklízet, spim tak do dvou odpoledne. Takhle jsem to musela zabalit ve 12 dopoledne, donutit se vstát a gruntovat byt. Těšila jsem se na naše, mám je hrozně ráda. A věřím, že s tím optimismem, s kterým přijeli od babičky, mě budou držet právě oni nad tou propastí a nedovolí mi spadnout na to dno. Pád je to hrozně bolestivej.


Alespoň, že děda je v pořádnu. Už dokáže vyjít schody nahoru a prostě je hezký slyšet, že můj prarodič udělal obrovskej skok a už je ,,zdravej''. Alespoň, že mám Kelímka. Kelímka Kelímkovatýto, mýho psa dokonalýho. Včera jsem si přestala ubližovat kvůli ní. Radši jsem šla spát, než abych tam seděla a koukala na ní, ubližovala si a přemýšlela, proč se to v jedný chvíli obrátilo. Nevím, jestli v tom svinstvu ještě pojedu, přece jenom je to nemoc. V tuhle chvíli, co tady ťukám do klávesnice, nechci. Ale bůh ví, jak bude za chvilku, jak bude zítra a pozítří. Jestli zase budu muset přetlouct psychickou bolest tou fyzickou.
 


Komentáře

1 Cornelia | Web | 29. května 2011 v 19:08 | Reagovat

Kurt?on byl prostě dokonalej...on,byl prostě nejlepšejší...*
můj život, se točí jen kolem toho,abych našla někoho jemu podobnýho...on je kus mně.

jinak,mocmoc děkujuu))

spřáteluješ?máš moc zajímavej blog)

2 ♥ Nellie Happyness ♥ | Web | 29. května 2011 v 20:22 | Reagovat

Taky jsem se řezávala, protože mě to uklidnovalo, protože jsem si myslela, že můj život je totálně nahovno. Došlo to tak daleko, že jsem si jednou málem podřezala žíly.. Doslo to tak, že jsem do ruk řezala čím dál hlouběj a když mi na to naši přišli a pohrozili mi doktorkou, začala jsem se řezat na nohách, protože tam byla přece jen menší šance, že to někdo uvidí. Ale pak jsem potkala svého přítele, který mě ze všeho vytáhl.. Totálně mě z toho vytáhl, protože když jsme se pak jednou téměř rozešli, napadlo mě si zase něco udělat.. Ale věděla jsem, že i přesto, že jsme na tom spolu byli špatně jsem mu něco slíbila a vím, že už se nikdy nepořežu.. Takže pokud máš přítele, který by Ti měl být vždy oporou, měla bys mu to vyklopit :)

3 Weruška | Web | 29. května 2011 v 22:35 | Reagovat

Celou dobu, co jsem četla tento článek jsem se držela za ruku. Nedělá mi dobře pohled na takové řezné rány a když jsem si četla, že si je sama děláš, tak mě to mrzí ... Takové pády nálad znám, ale v životě jsem neměla v úmyslu přebívat to bolestí fyzickou. Ono to časem přejde a nebo to přebere ta optimistická psychika ;). Mimochodem, máš nádherné fotky =).

4 pavel | Web | 29. května 2011 v 22:39 | Reagovat

Odnaučím tě to.

5 pavel | Web | 29. května 2011 v 22:44 | Reagovat

To nejsi na všech fotkách ty? vidím tam i jednu svoji SB, nebo se pletu?

6 Connie | Web | 29. května 2011 v 22:54 | Reagovat

nádherný zuby? tady někdo spadl z višně :))...ale i tak děkuji :))

7 Connie | Web | 29. května 2011 v 23:03 | Reagovat

a ten článek myslíš vážně? Jen že znám lidi, kteří o sobě říkají, že se řežou, jen aby byli zajímaví. Pak je druhý skupina, kteří to o sobě jenom neříkají, ale opravdu to dělají, pořád v tom je ale ta potřeba být "obdivován". A pak je tu ta třetí možnost, že ti to fakt pomáhá. Ale nechápu to. Prostě nechápu. Koukat, jak si sama sobě ubližuješ...Jednou, jdyž jsem byla taky "na dně" jsem to chtěla vyzkoušet, vzala jsem do ruky žiletku a....bolelo to, prostě mě to bolelo, tak jsem toho nechala, jsem hold prostě strašpytel :D...ale opravdu to, jak ti tohle může pomáhat, jde mimo moje chápání...Co kdyby jsi příště místo žiletky zašla za rodičema/ prarodičema nebo i za tím tvým psem a popovídala si s nimi o tom? Neulevilo by se ti více? A dokonce by ti po tom nezůstaly žádné jizvy, kvůli kterým by jsi musela nosit dlouhá trika ;). Jen to příště alespoň ZKUS prosím :)...

8 Connie | Web | 30. května 2011 v 19:15 | Reagovat

to jsem ráda že nejsem sama :))...a když nemůžeš za pra/rodičema  tak to zkus vypsat! :))

9 Cornelia | Web | 30. května 2011 v 20:32 | Reagovat

božebožebože....ten layout.MILUJU TĚ!!

10 pavel | Web | 30. května 2011 v 20:55 | Reagovat

Na té třetí a poslední fotce jako bys vypadla z oka Lussii, která mi píše často na blog. :D

11 pavel | Web | 30. května 2011 v 20:58 | Reagovat

http://always-in-llove.blogspot.com/ podívej se k ní, stojí ti to za to.

12 pavel | Web | 30. května 2011 v 21:57 | Reagovat

I to je možné... kde bydlíš? Není to v Jindřichově Hradci nebo okolí?

13 pavel | Web | 30. května 2011 v 22:55 | Reagovat

Dejte si spolu někdy rande. :D
Do Jablonce jezdím někdy nakupovat do velkoobchodu.

14 Gauri | Web | 31. května 2011 v 15:19 | Reagovat

Měla bys mu to říct (myslím Tvého kluka), pokud Tě má doopravdy hodně rád dostane Tě z toho, pomůže Ti. A pokud ne, tak za nic nestojí, měl by Ti pomoct. Nikdy jsem nechápala lidi, co se řežou, já sama bych to nikdy nedokázala ale teď  už aspoň znám důvody, většina lidí říká, že jim to pomáhá vypořádat se s psychickou bolestí..Každý to má jinak, mě třeba pomáhá mlátit věcma, mám už kvůli tomu díru ve zdi, jak jsem po ní jednou hodila něco...:D Jo, to dělám já, brečim a hážu věcma. Přeju Ti hodně štěstí ať se Ti podaří s tím přestat! Nechci přijít o svou novou blogovou kamarádku, tak se opovaž poničit si ruce!!! :D
To s tou Tvojí kamarádkou mě mrzí. A neříkám to jentak, vážně mě to mrzí. Vím jaké to je...Ale třeba si to jen namlouváš, třeba to ještě není ztracené. A všechno si vyříkáte a bude to zase jako dřív. Pevně doufám, že jo.
Jinak vážně dokonale fotíš!!!! :-) Závidim! :D Doufám, že mi až budu v Jablonci v červenci uděláš nějakou krááásnou profilovku!!! (aby měla nejmíň 30 liků..:-D) No dobře dělám si legraci..:-D Na tý poslední fotce Ti to nejvíc sluší!!!!!! :-)

15 Cornelia | Web | 31. května 2011 v 18:56 | Reagovat

chápu jak to myslíš,párktrát jsem se taky pořezala,ale jen když jsem byla uplně v prdeli.ano pomáhá to.ale naštěstí než jsem to poprvý zkusila,promluvila jsem si sama ze sebou a vysvětlila jsem si,že top nesmím dělat často,že na tom nesmím být závislá...
jinak,s tou kamarádku je mi to líto.
já teď taky přišla o nejlepšího kamaráda.
co se stalo u tebe,smím se zeptat?

16 rightside | Web | 31. května 2011 v 20:05 | Reagovat

Nevím co an to říct :/ s tímhle nemám zkušenosti a nevím jak pomoct :(
Ale snad budou i lepší časy :))
Jiank jsem chtěla na grafiku. nový obor - webdesign . vím že an mém blogu to opravdu není vidět.. XD musela bys mě znát :)

17 Cornelia | Web | 31. května 2011 v 21:18 | Reagovat

pravá láska je pohádka.
ta nejkrásnější..
žiješ v pravé lásce?to by jsi neměla důvod se řezat.
protože pravá lásky hýbe světem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.