New

pitomej novej rok 2012

8. ledna 2012 v 22:37 | Therine♥
všechno je špatně..žiju?...tak debilní...kluci jsou zmetci a ano jsou...
...chci brečet...nemůžu brečet...a ano...jsem kráva..totální..minda..idiot..nenávidim se..mám chuť vydržet do půlnoci a jít se někam podřezat..skončit..jeho nenávidim..i jeho..i jí..a zárověň ho musim mít..do píči..kurva..myslet? k čemu?..kruci...tak debilní období..období trvající přes půl roku..příjdeš o jednoho a tím příjdeš i o všechny..půjdu boxovat..vybít tu zlost ze sebe..kvůli němu..kvůli sobě..kvůli mamce..chce, aby jsme vypadli?...NEBOJ !!!..vydrž!

První a poslední článek v prosinci

16. prosince 2011 v 9:25 | Therine♥
Zdravíčko :D

Ne, nemám se dobře, jak to z toho pozdravu vypadá. Je docela sranda číst si svůj poslední příspěvek, totálně depkařenej a teď se nad ním jen tak pousmát. Začínám flegmačit, flegmatikovat. Hele mě je to jedno, jak se to píše, hehe. Od tý doby, co se všechno totálně zesralo, ano ano, věci až tak moc neřešim. Řešila jsem toho hodně, a jak jsem dopadla ?

Jak žiju? Anoo, dobrá otázka. Už nehulim, nechybí mi to, nemám chutě a ani z jednoho procenta vám nelžu. Piju, ano jako každá 16ti letá pipinka se jdu každej víkend střískat někam do hospody. Kouřim, ano ani s tímto jsem ještě nepřestala. Akorát že teď jsem od úterý neměla, protože mi je hrooozně blbě a mám nějakej divnej hlen. Né, nebudu vám vysvětlovat více podrobností. Hehé, taky jsem začala pracovat, v jednom klubu, kde maká i brácha. Nemyslete si že tancuju u tyče, hovada :D Zatim pracuju v šatně, jako že beru kabáty, vybírám za to poplatek a věšim je na příslušná čísílka, anoo, těžší práci pro mě neměli, fakt nezvládám. Né, ale je to pohoda. jen si tam tak sedím, pár hodinek, čtu si, nebo flirtuju-hehe, a dostávám 50,- na hodinu, vlastně za nic. Ale nestěžuju si, poprvé v životě mám brigádu a ano, už se těšim na léto až budu pracovat v bufáči na Malý Skále nebo v Dolánkách. Čepovat pívo, joo, to bude prácička. Možná se i v roce 2012 dostanu za bar, ale to už bych nazvala přehnaným optimismem.

Tak ale. Lidi, ani vám nemůžu vysvtělit, co se to se mnou děje. Nechci kluka. Fakt jsem si skoro jistá, že nikoho nechci. Nechci se vázat na někoho ale zároveň nechci být mrška a toho dotyčnýho po jedný vášnivý líbačce se mnou-hahá-odkopnout :D A dokonce to neni až tak extra z mojí škeble. Prostě za to můžou asi zkušenosti. Nepřemýšlím nad tím, ale tak nějak to cítím. Což je zlé, protože budu asi nadosmrti panna. Super :D

A vy si stále a stále myslíte, že mi hrabe nebo že se mám skvěle, protože se to tu hemží vysmátými smajlíky a samým ,,hehe''. Je to jen takový to divný vysmívání se vevnitř. ne, nejsem na drogách.

Nedávno jsme byli u babičky v Sokolově a ejhle. Od tý doby starší lidi pouštím do dvěří a nesměju se starým lidem. Děda je v domově důchodců asi s pěti nemocemi. Trpí a dá se i bohužel říct, že umírá. Byli jsme ho navštívit. Já od dubna poprvé viděla svého dědečka. Člověka, který dřív rád cestoval, byl aktivní, vtipný, nádherně maloval a kreslil jsem viděla jak sedí v křesle spoutaný, skoro neviděl, a ze tváře mu nešel vyčíst žádnej pocit, žádná nálada nebo emoce. Zkamenělý obličej, za který on nemůže, protože to neví. Nepamatuje si, co dělal před 3 minutami, nepodívá se do očí, protože prostě envidí. Nebudu vám to vysvětlovat, kdo tohle někdy viděl, ví o čem mluvím . A dokáže si i představit, jak jsem vypadala já. Nezmohla jsem se na jediný slůvko, jen jsem brečela, přímo řvala. Stejně jako mamka a babička, která tohle zažívá obden pořád, lituju jí.

..nesnažím si najít ani nějakýho nejlepšího kamaráda/kamarádku. Prostě člověka, kterej by mi stál za všechno. Je docela humorné, že jsem se ještě nedostala z toho, co se stalo v květnu. S Luckou, ale nechce se mi to tady dokola řešit, jsem jak seklej magneťák. Jde o to, že když se mi teď jedna extra moc suprová kámoška odstěhovala, nemám tu v Jablonci jednoduše nikoho o koho bych se každý den mohla opřít. Chodím ven s kámošema, to ano. Ale tak maximálně si ze sebe děláme jen srandu. A můj super, super super kámoš, skoro nejlepší, ano, vždyť je nejlepší, taky dojíždí na střední a potkáváme se jen na nějakých akcích nebo ráno na autobusáku na pět minut, super.

Děkuju všem, který sem zavítali. Už to není jako dřív, ale tak co. Děkuju Gauri :)) A Cherry a prostě vám, díky, díky, díky *

Nééé !

26. října 2011 v 20:59 | Therine♥
Takhle jsem si svůj poslední den svých 15. nepředstavovala ani ve snu..aby na mě spadla depka, abych byla takováhle..dám si předsevzetí..jen nevím jaký..chce se mi snažit..snažit se něco udělat..jen mi to prostě nějak nejde..chci i nechci kouřit..jsem po antibiotikách a pořád kašlu jak hovado..vypadávaj mi vlasy, strašně hodně..a vůbec nemám šťávu, takovou tu že bych vyběhla kopec, nebo si zaskákala na všechny songy na naší akci, ne..

chci baletit, umět balet, nosit trikot, piškoty a umět to..chci umět na kytaru, hrát, chci umět zpívat a být v hudební skupině..chci už odmaturovat a to jsem na škole 2 měsíce..chci abych už měla maturitu a šla na tu letušku, chci aby mě vzali a chci vypadnout..nechci se už zamilovat, stát se na někom závislá..chci být volná, žít i nežít, cestovat..chci už vypadnout od těch blbejch starostí, od toho, že mi na druhý straně děda skoro umírá, od toho že můj ex je, vlastně byl, s jinou chvíli po našem rozchodu, kterej bolel..chci peníze, který prostě nejsou, nejsou..chci někoho, o koho se můžu opřít, s kým se nebudu hádat..nechci aby mi morčátko moje milovaný zemřelo..nechci nějaký debilní narozeniny a Vánoce ,,svátky míru a klidu'', který jsou jenom tak hnusně komerční..je mi strašně vždycky líto rodičů, když utrácejí peníze..radši bych s nima jela někam do zahraničí, kde se neslavěj a užívala si ,,pohody'' a né nadávek tipu ,,ty si tak hrozně blbá'' ,,Jdi už někam'', který poslouchám skoro denodenně..mrzí mě, že mě lidi ze třídy nemaj tak úplně rádi, jen kvůli tomu že kouřím a nechovám se jako oni..mrzí mě, že jsem tak strašně blbá a porušuju školní řád a o fous jsem minula podmínečný vyloučení..mrzí mě, že mě lidi ze třídy teď berou jako strašně hloupou z tý hnusný němčiny, kterou jsem se nikdy neučila, zato jsem měla nějakou debilní konverzaci z ájiny, která mi byla absolutně k ničemu..

štve mě, jak nedokážu poslat dopis své tetě a strejdovi..který miluju nadevše..s kterýma je naše rodina asi rozhádaná, nevim jak to je..proč, doprdele proč, někdo má všechno tak dokonalý? Je zdravej, má peníze, lásku-i od rodičů, kamarádů a své/ho přítele/přítelkyně, pohodu v rodině celkově, je chytrej, nadanej, hezkej a všechno tohle..? Nechci litovat, nelitujte mě..jen mě sere, že za jeden rok příjdu o nejlepší kámošku, o kluka, skoro o dědu a jdu na novou školu natěšená a teď jsem zklamaná jak blbeček a propadám a skoro jsem vylítla? Proč se moje nynější skoro nejlepší kamarádka musí stěhovat někam do háje? Rozumim si s ní, známe se do puntíku..udělali jsme si nějaký hnusný věcy ale vyříkali jsme si je..proč doprčic proč? proč jsem neposlechla mamku, když mi říkala, že jestli budu kouřit tak nevyjdu ani jeden schod, jak se zadejchám, když mám to debilní astma? Nechci se toho vzdát ale zároveň musim..nechci dopadnout jako táta..se skoro rakovinou plic..s alkoholismem..nechci aby se naši pořád hádali, aby mamka brečela..já nechci s prominutím dopadnout jako oni..chci jim dopřát už jen to nejlepší..né si je koupit, ale říct jim jak je miluju a dokázat jim to..jsou moje jediný, s mým psem a morčátkem..s mojí nevlastní ségrou, kvůli který se chci stát taky tou letuškou..chci jí vidět, poprvé v životě vidět svojí krev..

Bože vem si mě, klidně k sobě..nechci být už takový hnusný psycho..který se řeže, když mu něco nevychází, opíjí se ze žalu a kouří a hulí, aby se uklidnil..bože, daruj mi trochu štěstí..né jen nějakých 100 blahopřání na facebooku typu ,,všechno nejlepší'', který zejtra budu komentovat s falešným ,,díky''. Přeskoč narozeniny, nechci nic..jen vypadnout..mamce splnit sny, tátovi splnit sny..i bráchovi..chci si splnit svoje sny..chci udělat lidi nesmrtelnými abych se s nima nemusela loučit, chci udělat zvířata nesmrtelnými. Chci pryč, pryč ze svýho těla..chci někam pryč..

A ty Milane, ruce ode mě pryč...jsem kráva..takže ani pohled na mě..

díky

Bola som len druha ja to viem..

19. října 2011 v 19:21 | Therine♥
Chybí mi. Že nevím, co dělá. Že nevím, jak se má. Že nevím, jak to doopravdy cítí. Nevim, jestli to pro tu osobu taky bylo těžký období. Bolí to. Kudla do zad, do hlavy, do břicha. Vypíšu se z deprese? těžko. O ní už nikdy nechci přijít. Nechci příjít ani o to blbý obejmutí jednou za měsíc. Je to moje nejlepší kamarádka. Je to moje jediná naděje. Byla, všechno byla. Kdyby se to nepokazilo. Kdyby to tak nebolelo. Jizvy, slaný oči, křik a alkohol. Ztráta kamarádky, nejlepší kamarádky, jediné vaší opory bolí. Bolest je to tisíckrát, milionkrát větší než ztráta kluka, přítele. Proč je to kruci těžký? Proč v životě něco dostanem a při chybičce o to příjdeme? Život nic nedává zadarmo. Ani zdraví, nic. Jestli se mi to debilní, zpropaděný doslova zkurvený astma vrátilo, tak se se svým snem můžu rozloučit. Jdi do prdele, živote. Jenom ztrácet? Pro chvilkový štěstí? Pitomý sny, pitomá naděje. Pitomý představy, pitomá přetvářka. Život je krutej, nedá ti nic, co si neodčiníš a u někoho i za dobro daruje jen krev. Po dvou týdnech namalované oči a zase si je spláchnu slanou vodou. Že jsou červený? No a? Vzal mi všechno, jí, mojí nejlepší. Jsem hloupá, hloupá, hloupá. Svádět bych to měla na sebe. A taky budu. K čertu s lidma, kteří si život nezaslouží, kteří jen odsuzujou. K čertu s slzama, s křikem, se záchvatem. Klepu se a brečím u toho. Poslouchám hudbu a přeju si zmizet. Přeju si uplavat. Peníze, peníze, peníze. Debilní vstávání v půl pátý a usnutí kolem půlnoci. Debilní chlast, chci pivo ! Chci cigaretu, chci trávu. Chci zmizet do letadla a v první třídě zůstat navždy..jako letuška s kolegyní, s mojí sestřičkou milovanou, kterou si jen vysnívám. Táto, dej mi jí. Ukaž, jak vypadá z části moje krev. Neodcházejte..to neni všechno..
Lucko, Petře, Markéto, dědo, Lejdynko, osude. Sílu, jen sílu..

odi et amo

1. října 2011 v 21:00 | Therine♥
Nejradši bych celej blog vymazala a začala nanovo. Protože jsem se změnila. Nevim jestli k dobrýmu nebo naopak, nevim, jestli je to znát nebo ne. Štve mě to. Sejří mě to..a třetí fáze..se*e mě to.

Jste nedopsané...Odi et amo..

Od tý doby co jsem se rozešla s Petrem, jde všechno směrem do kytek. Zachvíli budu jak zahradník, protože toho je v těch kytkách fakt hodně. Vůbec nemám peníze, na cigára, na občasný pivo. Hulím, zkusím DNT. Brácha šel málem na intr, protože skoro vůbec není doma a naše to začíná štvát. Hádám se s kámošema a vůbec na ně nemám náladu. Ve škole sice prospívám, ale v buse se učím a fakt mě to nebaví, ten obor..ani nevim. Vstávám v půl pátý jak trotl a domů se vracim v půl pátý odpoledne.Přijedu z hodinový cesty busem domů a jsem hrozně vykydlá, unavená, nesvá. Děda je totálně v prčicích. Mamka skoro na práškách. Naši se pořád hádaj a mě to nebaví !!!!

Petra bych nejradši poslala do prdele. Neomlouvám se za to slovo, ale je to fakt takhle. Mám toho dost. Za 27 dní mi je 16, chci kytaru, kterou mi naši nepořídí. Jsem bez nejlepší kamarádky, s kterou si sice píšu, ale chybí mi. Jsem bez kluka, kterýho nenávidím a na kterýho jsem den ode dne víc naštvaná, děvkař pitomej, vykousnout se s mojí opilou kámoškou pár dní po rozchodu, ty srabe. Užij si teď tu svojí.

Každej den se mi chce brečet. Jednou je to kvůli tomu, jak naši na mě řvou, podruhý kvůli tomu, jak se naši hádaj. Potom chci brečet kvůli Petrovi, že jsem ztratila 3 měsíce života strávené s ním. Lituju toho, co nejvíc můžu. Kdybych byla bez něj, tak jsem sice bez kluka, což dává smysl. Ale lituju těch pitomejch 3 měsíců. Nemusel by mě využít, nemusel by mě odkopnout. Srab pitomej a já kráva naivní.

Jste nedopsané...odi et amo

pozastavení

18. září 2011 v 18:38 | Therine♥
čau

pozastavuju blog. Nemám poslední dobou chuť psát, co se děje a vypisovat svoje starosti ostatním. Nechám si to radši pro sebe a pro nejbližší přátele, kterých si vážim.

Děda je opět v prdeli, už jenom čekám, kdy příjde ta hnusná zpráva. Naši jsou v Sokolově skoro furt, nechávají Nás o víkendu samotní a já nemám nic lepšího na práci, než nakoupit za peníze, co mám na jídlo, cigára a piva a ožrat se ze žalu.

Bolí to bolí. A já nemám náladu na to psát, jak mi jde škola, když to nezvládám, jak se mám, když se mám debilně a jsem na dně, kdy se vrátim, když to sama nevim.

Smažte si mě klíďo píďo, sice mě to bude mrzet...ale nevim, kdy se vrátim. Za měsíc, za dva. Kdo chce a ví mě může zastihnout na facebooku. Na blog prostě teď nemám.

čís

14. srpna 2011 v 21:15 | Therine♥
někdy zase napíšu článek, aby jste si nemysleli, že na blog kašlu ;) :D

Žijůůů, kdyby to někoho zajímalo :D

Třeba to najdeš.

6. srpna 2011 v 21:32 | Therine♥
Nedostala jsem se z toho. Kdybych srovnala článek, kterej jsem psala před 4 hodinama, byl hodně rozdílnej.
Čau, čau ^^

Bohužel jen čau, už žádný ahoj od něj asi neuslyšim, čauvec. Bolí mě ten zkurnikovanej krk, nechci bejt sprostá. Stejně ho miluju, jsem ráda, že jsem tam byla. Na takový ,,pařbě'' s jahodovou šťávou s 16,6% alkoholu. S mávajícím týpkem naproti, s nadějí, že tam můžu být ještě hodinu a půl a s tou hnusnou smskou od našich. S červenou pusou od lesku a s přáním ,,alespoň ten úlet, kruci. Dám za to víc než moje zdraví''.

Teď mám jen na to, poslouchat písničky na klavír. Chtěla bych mít tu kytaru, roztřískat tim všem nenáviděným hlavu a jemu ukázat, že i já se na něco zmůžu. Bolí to. ,,Pevný nervy Kačce''.

Možná si Landu ještě poslechnu. Možná si zase probrečim čerstvě povlečenou postel. Možná to srdíčko ode mě najde. Možná s tim jen zamete a hodí to do koše. Klidně jen úlety, ale mít ho u sebe. Čas to nevyřeší, dyť je první. ,, Zide z očí, zíde z mysle....Kiež by....4 roky.....A neazabudol som....Neprestal mysliet.....Ani na sekundu....'' A já taky nezapomenu. Na to, co jsme prožili. Až se s někym budu objímat vzpomenu si, jak jsem mu brečela na rameno. Když mě někdo bude podporovat, vzpomenu si, jak mi hladil ty moje zjizvený nohy.

Vzpomenu si na chatu, vzpomenu si na slzy. Proklínám, ty tvoje ústa proklínám. Nezapomenu a ani nevim, jestli chci. Chci jeho, jediný. Proč se přání nemůžou plnit? Ani když padá hvězda, když letí letadlo. Ani kdyby Bůh byl zlatej a já ho prosila po všech kostelích v Čr. Chci jít do kostela. Pomodlit se. A odpustit moje hříchy. Proč je to tak těžký? ,,Nikdy o tebe nechci přijít, Kačko''. Tak mě kruciš pochopte. Pochopte, že já nechci bejt jen ,,dobrá kamarádka''. Za jedno políbení bych dala cokoliv. Dál bych se trápila ve vztahu, cokoliv bych dala za to. ,,Já ho nedám''.

Na střední nezačnu odznova. Ani ten rok a půl, co ho budu vídat. Nikdy nezapomenu. A chci vráti čas zpátky. A vim, že pořád opakuju dokola, vim, že už nikdy. Nikdy to nepůjde vrátit. Nemůžu vidět, že je online, že 15. února se mi nelíbil. 3 měsíce, 3 dny. Přišel první a odešel poslední. Dlouho nikoho nechci, nikdo mi nezamotá hlavu jako on. Ani ten zpropaděnej alkohol.

,,Na ústa mříž, oči oslepnou''. Vždycky ho uvidim.

Je po šesté..

4. srpna 2011 v 18:35 | Therine♥
čau, čau.

Chtěla jsem si nechat tuhle svojí náladu, až když mi něco chybí, až když něčeho budu litovat. Tse. Samozřejmě můj přehnaný optimismus mi napověděl, že takhle dopadnu a bude to někdy v budoucnu, třeba právě teď. Zrovna teď v pitomou sekudnu, minutu. V pitomej den, v pitomý období.

V pitomý dny, který jsme doma probulela, v pitomý dny kdy jsem všeho litovala a už potřetí v životě chtěla vrátit čas zpátky. Je konec, rozešli jsme se a já můžu jen litovat časů, kdy jsem si tohle období mohla tak maximálně pesimisticky představovat. ,,Dám tomu měsíc a jestli se to nezmění, udělám konec''. Lituju těchto slov pro mojí kámošku, který jsem to všechno říkala. Ano, tenhle s prominutím, zkurvenej rok 2011, mi sebral už dvě nemilovanější osoby. Nejlepší kámošku, moje sluníčko na nebi, moje strašně hodně. Nejlepšího kluka všech dob, mýho Petra, mýho drahýho. Milýho drahýho. Kurňa, do háje. Proč, proč se nemůže změnit? Já tomu věřim, věřim, že se změní, věřim v něj. Ale on nechce. Ani tou největší láskou bych ho nedokázala změnit. To je jen v těch vašich posranejch holywoodskejch trhácích, na který jdou desítky miliónu lidí, utratí za to stovky miliónů a ke konci si jenom šťastně zabulí a řeknou si, to se stane. Já si kruciš taky myslela, že ho změnim. Že to jde. Že spolu vydržíme. Já čekala, že i kluka, kterýmu jsem nestačila a kterej chce střídat holky, nechce se vázat, si můžu já obvázat kolem prstu. To je. Zní to, jako by měl být jenom můj. Ani jeho kámoši by mu nemohli podržet vlasy, když bude blejt z toho posranýno chlastu, kterej všechno zničil. Z tý posraný trávy, kterou mám v sobě a kvůli který taky lituju věcí.

Já si myslela, tak zasraně a zase optimisticky a zase naivně, že to může bejt krásný. Já si myslela, že to bude ještě krásný. Že si budem dokazovat lásku i v nebi, i v pekle, kde bychom si tu vášeň předali. Mě to neuvěřitelně mrzí, moje oči propršely, měly oblačno chvílemi jasno. Měly v očích tu pitomou naději, v hlavě pekelnej plán. Kruci, proč už nemůžu brečet? Kurňa zařiď tam nahoře, ať se smyje ten vzkaz a ať ho vezme vítr k němu domů a může, můžeme bejt zase spolu. ,,Miluju tě ale promiň, Therin''. Na místě, kam jsme chodili, kde jsme se scházeli s partou ještě než jsme spolu byli. Bolí to. A kecy, že srdce nemůže bolet pronesl jen takovej bez prominutí idiot, kterej nemůže o životě vědět nic.

Vídáme se jako kamarádi, dneska jsem byla naštvaná, když mi přišla smska od čísla ,,733...'', který jsem včera vymazala všechnu její existenci v mobilu. Všechny smsky od dubna. Všechny krásný smsky, který jsem si četla týdny. Všechny smsky, který potěšily i mrzely. Moje všechno, všechnu naději do života. ,,Nespinkáš? nechci aby ses trápila'', když mi doktoři zkurňili dědu. ,,Věřím ti'', když jsem dělala přijímačky, když jsem moderovala akademii.

Včera jsem si říkala, že je dobře, že už spolu nejsme, dneska bych si za tohle nejraději nafackovala. Dala pres rypák, dala si ,,dělo''. Vrátila bych čas, kruci tenhle rok toho vzal.
You light the skies, up above me. A star, so bright, you blind me, yeah.Don't close your eyes. Don't fade away, don't fade away.

Chtěla jsem kvůli našemu vztahu dát všechno, i zdraví. Ať si bůh vezme zdraví, všechno, co mám kromě 3 věcí. Ať vezme čert těch mejch drobáků po kapsách. Ať vezme čert sluníčko nad mojí hlavou, který tu pro mě nebude do jaký doby chci. Lituju všeho. Všeho. Chci ty svoje sluníčka opět k sobě. Lejdušku, Lucku, Petra. Ale jeho teď nejvíc, nejvíc ze všeho.
,,Omlouvám se, tvoje bývaláTherine, pro tenhle svět už nepotřebná a ničí. Holka, která na tebe myslela a myslí. Milovala a miluje. Pamatuješ?''

Přítomnost mizí s každou vteřinou v minulosti..

30. července 2011 v 22:56 | Therine♥
Ahooj. Zdravim. Čau.

Nechápu, vůbec nepobírám, proč jsem si dneska jak idiot patlala s řasenkou, když jsem stejně nikde nebyla, jsem nakvašená a ne, to neni ten správnej výraz pro to, jak se cítim, znova. Nikde jsem nebyla, jsem celá rozbulená, nesvá. A já už kruci nemůžu ani říkat, že jsem nesvá. Když už bulim takhle měsíc, sedim, mám slaný oči, sluchátka v uších a jenom koukám do okna na svojí tvář, která se nijak nevyvedla a zkouším mýma očima prokouknout oči, který bych brala jako cizí. Zkouším se jima dostat do duše tý osoby, co se odráží na okně, a co. Nejde to. Nedokážu si předtsavit, jak to všechno bude, jestli to skončí. A nejhorší je, že už nebudu mít vůbec nic. A nejhorší je, že to tak dopadne. Protože si každej den říkám, že už to nemá cenu. Plácat se v týhle pitomý, nevyvedený lásce. Kruci já ho miluju. Ale tohle nejde. Já to nechci pokonit stejně jako s mojí bývalou nejlepší kámoškou a potom toho jenom litovat. Jako teď, poslední dny, kdy si píšeme a já vim, že jí nemůžu už ani obejmout, nemůžu být svoje, protože už se strašně bojím.
Ani při představě alkoholu se nemám chuť zlejskat.Nemám ,protože bych byla schopná si něco udělat. Protože bych kolem sebe potřebovala někoho, kdo by mě obejmul. A víš co je na tom všem to nejlepší, kámo? Že jsem dřív říkala, kolik mám kolem sebe přátel a jak jsem šťastná. Teď bych dala všechno za jedinýho kamaráda, za jedinou osobu, která by tu byla, poradila mi a já tu osobu prostě chci. Jenže to nejde, nedokážu někoho využít k obejmutí a zase ho odkopnout. Já ani nemám chuť se s někým bavit, já nevim, co mi je. Proč mám řasenku až na bradě, proč je tohle už třetí článek v tenhle den, co píšu, proč jsem neudělala to, co jsem chtěla udělat už včera a říkala jsem, slibovala jsem Bohu, že to udělám. Proč jsem nenapsala mý nejmilovanější tetě, proč to nechávám já sama spadnout do háje.
Do háje proč nemůže být chvilku něco v pohodě? Kruci, proč člověk nemůže být šťastnej víc jak den. A proč se protrápí víc, než se nasměje. Já to nechápu. Nechápu tu blbou ironii někoho tam nahoře, nevim, proč jsem tak naivní. Proč jsem si hloupě myslela, že to bude v pohodě. Já ale o něj nechci přijít, je moje všechno. Ale možná by časem to trápení přešlo, zatímco teď když ho mám je pořád a pořád. Každej den probulim, prosmrkám kapesníky. A já nechci, nechci brečet, nechci o něj přijít. Protože bych už na tomhle hnusnym propšenym světě něměla prachsprostě nic.

Jaký si to uděláš..
Dovolená byla fajn, kdyby jste se ptali. Ano, štvali mě každodenní hádky rodičů, nervozita, přetvářka a všechno tohle. Kdyby bylo hezký počasí, kdybych už kruci měla tu kytaru, užila bych si to ale víc. A taky kdyby nebylo žádný to trápení, žádná ta střízlivost. Čekala jsem, že se z každodenního popíjení vína či šampáňa s rodiči dostanu alespoň do nálady. Ale co. Sice bych se tam nevrátila, protože mě musí zaujmout to místo, ty lidi. A mě nezaujmulo ani jedno. Ani Moraváci, který jsem potkala a ani místo jako samo o sobě. Sice jsem našla spoustu hezkých louk, kostelů, parků.Ale nemělo to svojí atmosféru, v Čechách je líp

Mějte se, užívejte si deště, vy, kteří ho máte rádi. Já si jdu propšet moje oči při poslechu Tomáše Kluse a jeho dokonalých písniček typu Čas, Mimorealita, Pocity, Balada, Pořád ta samá, Nenávratná, Až, Dopis....

čau
 
 

Reklama